Když školáci četli ve školce

Na začátku byla zajímavá myšlenka, potom domlouvání mezi pedagogy ZŠ a MŠ – kdo, kdy a také co…  a výsledkem další obohacení programu školy i školky o zajímavou a smysluplnou aktivitu pro všechny zúčastněné. Čtveřice holčiček i kluků z pátých tříd přicházela pravidelně každý týden do naší mateřské školy, sídlící ve stejné budově. Zde na ně již nedočkavě čekali dětští posluchači.

Posadit se do křesla a pustit se do čtení před tolika zvědavýma očima vyžaduje notnou dávku odvahy. A ta ani v jednom případě nechyběla. Některým žáčkům se role učitele zalíbila natolik, že přidali i vlastní iniciativu: „A můžu se dětí zeptat, co si zapamatovaly?“ 
Určitě! A následná diskuze se nesla v duchu úsměvných momentů, ale i velmi zajímavých pedagogických postřehů.

I my dospělí jsme si něco zapamatovali: že děti z pátých tříd jsou nejen dobří čtenáři, ale i slušní sebejistí malí lidé s citlivým přístupem k menším kamarádům, že nás potěšilo zjištění, že takto ocenit jsme mohli i děti, které nepatří vyloženě mezi ty hodné a poslušné, že stejnou pochvalu si zasloužily i děti z druhé A, které jednou při čtení „páťáky“ vystřídaly, že se osvědčil výběr textů vhodných jak pro čtenáře (přiměřená délka, srozumitelné věty), tak pro posluchače (příběhy tematicky doplňovaly to, o čem si děti s paní učitelkou zrovna povídaly) a že se všichni těšíme na další společné čtení v novém školním roce.

Kateřina Štěpánová

 

Další fotografie na stránkách ZŠ a MŠ Na Beránku.